
Šapitó času
Vždycky mne trápilo, kam přijdou sloni a medvědi, kteří již nedokáží v manéži své životní kousky. Co by se stalo, kdyby v kruhu defilovala všechna ta zvířata, jejichž
Jaroslav Hubený – Velkolepá pocta zemi a (vz)duchu
Milý Ondřeji, právě jsem se chystal pro zbytek dne opustit dům, když tu zazvonil zvonek a špeditér mi donesl pohádkový začátek, tedy potěšení z budoucí četby Tvé
Elen Oudová – nakreslila Duši hor z Cesty k Šumavě
Kresba Lesní matky inspirovaná pověstí z knihy Cesty k Šumavě Elen Oudová, 8 let – Velký Bor
Divoká jízda, vichřice hvízdá …
Temný a divoký úvodní klip doprovázející knihu Cesty k Šumavě od skupiny Křečové žíly, z tvůrčí dílny filmaře Jana Příhody, ředitele Mezinárodního festivalu Animánie v Plzni.
Jan Mareš – silný ohlas na ukázku z knihy Cesty k Šumavě
Milý pane Fibichu, přečetl jsem to z jedné vody načisto. Mám sice sklon ocenit tóninu, v níž je text udržován, zároveň jsem ale neschopen najít pro Šumavu
Jakub Doubrava – Komentář ke knize Cesty k Šumavě
Je to takový metafyzický bedekr, poutnický deník, otisk nohou a dní do myšlének. Moc mě to baví, nejraději s tím do krajiny a jít a nechat se oslovovat nahodile, jak
Věra Steinerová o mystice knihy Cesty k Šumavě
Milý Ondřeji, s velkým respektem jsem si přečetla ukázku z Tvé nové knihy. Přiznám se, že úvod jsem četla dvakrát, protože i na mě byl hodně složitý, mystický
Karel Navrátil o zrodu knihy Cesty k Šumavě
Můj věrozvěst Šumavy Ondřej F.: Šumava ke mně promlouvala dlouho jen skrz literaturu. Mohli za to Váchal, Klostermann, ale nejvytrvaleji a nejpestřeji Ondřej Fibich. Zprvu básněmi
Petr Pučelík – postřehy z knihy Cesty k Šumavě
Ondřeji, děkuji za obolavělé texty ze Šumavy. Lidské osudy zrcadlící se ve vzpomínkách pamětníků, Šumava utrápená člověkem /Sýkorovský most/ a přece pořád tajemná a plná nevysvětlitelných jevů.
Tomáš Hauser – o Médiu života z knihy Cesty k Šumavě
Nejsem znalec, ale Váš text se mi zdá výborný. Má Váchalovské jádro i aktuální vnímání světa. Na to, jak je hluboký je rychlý a svižný. Tomáš Hauser,
Martin Patřičný o postoji ke knize Cesty k Šumavě
Kdo půjde cestou k Šumavě, ten vždycky potká stromy. Na rovině i v zátočinách a někde bude zakopávat o jejich kořeny, aby věděl, kde má hledat ty svoje. Nebudu psát,
Jaroslav Hubený – míní o Vzhůru srdci z knihy Cesty k Šumavě
Po ránu jsem měl dojem, že mám tolik nezbytné práce, ale když ke mně dorazila Tvá příloha, všechno šlo stranou. Právem. Tvůj text je nádherný.

OHLASY
S básníkem Ondřejem Fibichem krajinou neobyčejných zážitků
Copyright © 2022 Ondřej Fibich