Milý pane Fibichu,
přečetl jsem to z jedné vody načisto. Mám sice sklon ocenit tóninu, v níž je text udržován, zároveň jsem ale neschopen najít pro Šumavu společného jmenovatele a asi i proto jsem se omezil jazykově. Ti moji náckové, socani a jinověrci se ovšem hlásí natolik o slovo, že mi z toho zbyl onen kohout „plechový“, jak píšete, a to je bohužel symbol zapření Krista, kohoutí kříž. Ale to není společný jmenovatel, to je selhání, odvrácená tvář adorace Květné neděle. Jsme vůbec čeho jiného schopni? To je těch pár slov, které na mně chcete.
Díky za výzvu! Srdečně Mareš.
P. S. Nepovažujte to proboha za hodnocení. Toho schopen nejsa, jen čtu a čtu a překládám.
Jan Mareš – České Budějovice – autor webových stránek Kohoutí kříž
