Dopis, který jsem zaslal sdružení We love Šumava z Železné Rudy. To použilo pramen řeky Řezné/Regen k tomu, aby v korýtkách chladila nabízené pití turistům v podobě samoobsluhy.
Rád bych se zamyslel nad vaší nespoutanou kreativitou a schopností napojit se na dávné kořeny našich společných šumavských předků. Už název vašeho spolku We love Šumava cosi značí. Věnuji se Šumavě s pokornou láskou od roku 1974, zejména se snažím pochopit její vodní dary. Mohu prohlásit: Čistá, hlubinná a krátká voda nade vše!!! Co je na Šumavě nejpřirozenější? Že můžete s klidem pít z jejích pramenů. Pramen, neboli zdroj má též svůj symbolický význam. Cosi archetypálního, co může hasit naši žízeň, ale i otvírat hlubinná poznání a odpovídat na otázku: Odkud jdeme a kam? Spousta zdejších studánek je léčivých, zázračných či přitahuje podivuhodné příběhy. Prameny řek byly vždy posvátné a věděli to již staří Bójové. Nu a vy jste pramen Regenu/Řezné použili jako chladící kapalinu. Ano, vodu kdekdo používá, zneužívá, plýtvá jí a znečišťuje jak chemicky tak i myšlenkově. Považuji vaši tzv. Osvěžovnu jen za přitroublý anglikánský džob. Není náhodou protismyslné vláčet kamsi flašky s umělým pitím, když se mohou turisté napít přímo neuvěřitelně dobré šumavské pramenité vody? Stačí vše upravit: Vyhloubit studnu, opatřit hrazením, vysypat dno vrstvou křemene, pořídit stříšku a pár hrníčků. Ale ne. To je moc obyčejné. Lidé totiž pohrdají tichem, prostotou a neokázalou láskou.
Rozhodně se dá říci, že před sto lety zde nikdo nevolal: I lowe Šumava.
Ale vděčně pil horskou vodu z dlaní jako Boží dar.
Básník Ondřej Fibich
účastník III. odboje
