V drobných stopách velikánů

O jedné předvelikonoční neděli seděl jsem na kanapi s droboučkou starou paní. Růženka z rodu Pilsnerů je jednou z mála živých pamětníků, které osud spojil s životem pověstného šumavského obra Rankla – Seppa. Sama svůj rod Kopfů založila v lesích u Michlovy hutě a ještě do nedávna jezdila s koňmi do lesa tahat dříví. To ostatně dělala od svých patnácti let, nic jiného nesměla, neboť pocházela ze smíšené rodiny z Reckerbergu. Možná si řeknete, jakže to dokázala. Ale staří Šumaváci mají velkou vnitřní sílu a houževnatost a práce je jim životem. To její dávný příbuzný ze samoty Ranklova oplýval fyzickou silou až k nevíře. Díky ní si založil živnost špeditérskou a skvěle se mu dařilo.

Píšu o něm zrovna knihu a pomalu a s úctou odkrývám jeho příběh. Příběh archetypálního horala, který byl oddaně zbožný, lidsky vlídný, spjatý celý život s lesy a do přicházející průmyslové doby už se nehodil. Jeho osm přeživších dětí se rozlétlo do světa, někteří zůstali na Stachovsku a po jiných se slehla zem. Drsné životní podmínky však zkracovaly tehdejším lidem život a málokdo se dožil devadesátky jako Seppův táta. To vše mi běželo hlavou, když jsme s paní Rosalií probírali staré fotky a ona vzpomínala na mládí, jako by to bylo dnes. Podobné osobnosti jsou dnes skutečnou solí naší země. Člověk si občas povzdechne při sledování televize a pražských VIP: koho nám to pořád cpou? Avšak jen Růženka a jí podobní nesou v sobě pravé poklady: víry, naděje a lásky.

Váš Ondřej Fibich

ESEJE

PARTNEŘI PROJEKTU

S básníkem Ondřejem Fibichem krajinou neobyčejných zážitků

Copyright © 2022 Ondřej Fibich