K židovské kultuře jsem byl mocně tažen rodinným osudem. Můj táta chodil na počátku Protektorátu vypůjčovat knihy svému spolužákovi. On sám již nesměl, byl žid, psal básničky a jmenoval se Jiří Ohrenstein. Riskoval jsem později vězení, když jsem v samizdatové antologii představil další zapomenuté i zakázané židovské básníky. Jeden čas jsem byl správcem židovského hřbitova v Oseku u Strakonic, kde měli své náhrobky prarodiče Franze Kafky. Není divu, že jsem byl pozván do Staré synagogy v Plzni, abych o svých setkáních vydal počet. Dokud dýchám, svědčím. Jak je snadné sklouznout zpět k nenávisti a vraždění. I to mi kdysi běželo hlavou, když jsme v Benátkách hledali stopy básníka Josifa Brodského. Vedly k pochopení času, překračování vlastního stínu a také mysticky do obrazů Marca Chagalla, v nichž pestří kohouti vyzývají k bdělosti. Však víte proč…
Napsal Váš Ondřej Fibich
Na snímku čtenářský průkaz Jiřího Ohrensteina (Ortena).
