Nikdy jsme nebyli přírodě blíž

Doporučuji číst knihu za dlouhých zimních dnů i večerů. Uvařte si čaj nebo kávu, nalijte si sklenku vína, rozložte si před sebe mapu, pusťte si příjemnou hudbu a rozjímejte při Fibichově vyprávění. Kniha si zaslouží pomalé čtení, zato není nutné ji číst postupně, ale klidně od místa, kam vám oči padnou… Píše na osobním webu dailycoffee.cz Michaela Dočkalová první dojmy z knihy Cesty k Šumavě zde

Zdroj: www.dailycoffee.cz