Když se člověk stane součástí tradice, je to velká posila. V Kašperských Horách se již 150 let koná na začátku srpna pouť k Panně Marii Sněžné. Tento vid Matky Boží se zrodil v Římě, kde před dávnými časy napadl na jednom pahorku sníh do půdorysu chrámu a dle sněžného architekta byl pak chrám postaven a Madoně Sněžné zasvěcen. Ale do Kašperek se ten sněžný domicil hodí lépe. Takže jsem poprosil velké kulturní donátory Šumavy, manžele Mentzlovi, aby se stali kmotry mé nové knihy o Ranklu-Seppovi. A navečer pak jsem recitoval v poutním kostele svůj text Cestičky Šumaváků. A do toho Markétka Kurzová svým altem odnášela posluchače do krajů krásy a harmonie. Budiž tedy požehnána tradice a jen malinko a potkal jsem ten den (5. 8.) vysokou postavu Rankelského jak se modlí a pak u Bílé růže popíjí své sváteční pivo. Vždyť fantazie se často vodívá za ruku se svou sestrou skutečností.
Váš recitátor Ondřej Fibich
