Živel se nemůže nikdy stát člověkem, ale někteří lidé opravdu živlem jsou. Tomu ohnivému upsal se Tomáš Svoboda. Vandroval se svou láskou ke sklu po celé zeměkouli, až se zastavil v šumavském Hrádku u Sušice. Nedávno tam založil oheň v nové sklářské peci se jménem své můzy a paní – Liběnka. Mám úctu k řemeslům, jsa vyučen kovolijcem, a proto jsme s Tomášem nalezli hned společnou řeč. Poprosil jsem ho, aby vytvořil skleněného golema z jedné pověsti od Vogelsangu. A nádavkem i skleněný bardský roh, který uplatníme při křtu knihy Cesty k Šumavě. Ten se bude konat o proslulé kašperskohorské pouti 7. 8. 2021 od 15 h. Srdečně vás tam zvu, neboť spolu s kmotry odhalíme další legendární předměty z dávné i nedávné historie Šumavy. Ostatně o mnoha dalších píšu ve své magické knize. Vítejte.
Napsal Váš Ondřej Fibich
Foto: Archiv autora